\"Kdy už přestaneš chodit do té jeskyně?\" zakřičel od vchodu do jeskyně můj kamarád Legrim.\"Ty jsi tady nikdy nebyl,je tady něco,co stojí za to\",zavolám na něho a pozvednu louč.Ano,jsem tam kde včera.Je zde ta nejhezčí studánka, kterou jsem kdy viděl.\"No tak jdeš už?\" křičí na mně nedočkavě Legrim.\"No jo pořád\",naberu do láhve vodu ze studánky a běžím rychle ke vchodu.Tady tahle jeskyně není moc velká,a tak jsem byl co nevidět u Legrima.\"Co tam máš za věci,že se vlečeš těma pavučinama?\" ptá se mě.\"Kdyby jsi někdy šel se mnou,možná bys pochopil\",odvětím a nasednu na koně.Zrovna jsem tady byl jen proto,abych nabral vodu a vyjel s Legrimem na lov.\"Ale musíš uznat,že kdyby sis někdy nechal říct a vláčel se také těmi pavučinami,možná, že by se ti to taky líbilo\",řeknu posměšně a pobídnu koně.Legrim je mi v patách.\"Uděláme závody,co říkáš?\" zavolám na něj a zrychlím.\"Dobře,ale nesmíš bulet až vyhraju\",zařval na mě a hned mě předjel.\"To ti nepřeju\",pošeptám si a vyjedu za ním.Jedeme chvíli lesem,potom Legrim zahnul do nějaké jeskyně, kterou chodí kupci.Tam se mi ho podařilo předjet,a nakonec jsme dojeli oba dva zároveň k začátku jednoho menšího lesíka.Usměju se.\"Jestli mě můj sluch neklame,myslím,že někde poblíž je divočák\",řeknu a vezmu si ze zad luk a nabiji šíp.Legrim si vzal jeden ze svých oštěpů a vyjeli jsme.Jeli jsme pomalu,velmi pomalu.Potom jsem řekl:\"Nemyslíš,že by bylo nejlepší jít pěšky?\".Uvázali jsme koně u stromu a pomalu jsme šli k zvukům divočáka.Když jsme se dostali až k těm zvukům,zjistili jsme, že to nebyl divočák.Byly tam dvě podivná stvoření.Napůl to byly divočáci a napůl to byly lidé.Tedy nohy a ruce měli lidské,ostatní už měli jako divočák.Zrovna se tam o něco dohadovali.Pravděpodobně šlo o hromadu žaludů.\"Tak co,jdeme na ně?\" zeptal jsem se a na jednoho z nich jsem zamířil svým lukem.\"Jestli chceš konečně vyhnat nějaký ty divočáky z lesa,tak jo\",zasmál se a napřáhl se oštěpem.\"Teď!\" zakřičel jsem,a ti před námi už v sobě měli dva šípy a oštěp.Oba dva leželi vedle mrtvoly nějakého sedláka.\"Jo,myslím, že by jsme tohle nebezpečné plemeno Zvoledů měli co nejdřív vyhubit!\" křikl na mě.Pro pořádek,Zvoledi jsou spojení člověka a zvířete.Díky magii v Arionské zemi je možné vše.Zvoledům jsou podobní Zviati,zvířata která jsou více uzpůsobena k boji a drsným podmínkám,ale taky jsou Zviati hlavně spojení dvou zvířat.\"Myslím, že by jsme měli vypadnout\",řekl najendou můj společník, když jsme oba dva uslyšeli kroky asi pěti bytostí.Legrim se zase napřáhl oštěpem tím směrem, kde jsme kroky slyšeli.A jen co jsme zahlídli pět bílých a chlupatých stvoření,poznali jsme, že jsou to Riosové,naši úhlavní nepřátelé.Všechno chtějí zničit na prach a v čele se svými stvořiteli temnými mágy bojují se všemi,ale hlavně s ochránci,tedy s rasou jakou jsem já a Legrim.\"Pozor!\" zakřičel jsem a na jednoho Riose jsem vystřelil šíp.Byly to bojovní Riosové,což znamenalo, že vypadali skoro jako lidé,jen hlavu měli ostřejší a byli větší a bílí a chlupatí.Existují i černí,to už jsou staří veteráni, kteří se ničeho nebojí.Máme štěstí že tihle nejsou zkušení.Můj šíp se zaryl jednomu do hlavy a ten pomalu padal dolů.Vedle něj se na zem skosil další,v hrudi Legrimův oštěp.Můj kamarád rychle chňapl po druhém oštěpu za svými zády a vyběhl proti skupince Riosů.Já jsem neváhal a začal jsem mířit na jendoho z nich.Legrim jednoho z Riosů nabral svým oštěpem a shodil zpátky,a kdybych nevystřeliil svůj šíp, už by ho další Rios rozsekl svým mečem na dvě půlky.A když poslední Rios vystartoval na mě,naopak mě zachránil Legrim.\"Rychle pryč odsud,určitě někde poblíž jich bude víc a možná že tady mají i tábor!\" křikl na mě Legrim a běžel pro koně.\"Počkej na mě!\" zavolal jsme na něj a v mžiku jsme byli na koních pryč z lesa.\"Myslím,že by jsme mohli už jet do vesnice.Řekneme, co se v tom lesíku stalo\" řekl Legrim a já jsem souhlasil.Vesnice byla poblíž,a tak jsme tam do setmění byli.Já jsem mezitím vypil tu vodu, co jsem si nabral ze studánky,jinak bych asi dál nemohl pokračovat.\"Konečně je tady,myslel jsem, že jste někde zabloudili!\" zavolal na nás vrátný.\"Už mi končí služba,takže kdybyste přijeli jen o trošku později,spali by jste před branami\",řekl když nás pouštěl.Vrátný se jmenoval Grerio,byl to poněkud tlustý ochránce na to,že ochránci jsou spíše štíhlí a rychlí.Když jsem se zamyslel kolik mu vlastně je,řekl jsem si, že asi kolem dvěstě padesáti let.Mě je teprve dvacet a Legrimovi devatenáct.Známe se už od malička.Dojeli jsme k domu, kde sídlil generál.Hned jak jsme se dostali přes dva naprosto přiblblé strážné,viděli jsme jak generál leží mezi papíry.\"Kéž by už zmizeli všichni Riosové,temní mágové a ostatní.Kéž by už byl klid.Vždyť už to všechno nejsou bitvy,ale řežby.Za starých časů to tak nebývalo.To byly lidé a ochránci hezky spolu a nebojovalo se.Kéž bych se narodil do té doby...\",zdálo se,že generál je mezi papíry zamyšlený až dost.Myslím,že kdybych ho nevyrušil,nikdy by nepřestal mluvit.\"Pane,omlouvám se že, vás ruším,ale musím vám podat důležitou informaci\",řekl jsem trochu opatrně.Vyrušený generál odpověděl hned:\"Jestli to má něco společného sRiosi nebo někým jiným podobným,stačí říct \"další škůdci\" a je to.Už nemá cenu vědět kde a jak,takže mě to řekněte stručně.\"Legrim byl rychlejší než já a začal mluvit:\"Napadlo nás pět Riosů,začátečníků,takže se nám nic nestalo.Tady s mým kamarádem Aranylem se domníváme,že by mohli mít někde poblíž lesíku tábor.\"Když to generál uslyšel,jen se usmál.\"Konečně nějaká zábava.Oni si postaví tábor,a to Riosové nedělají.Normálně si jen vlezou do nějaké jeskyně,začnou vysílat skupinky, aby pomalu ničili okolí a pak zaútočí plnou sílou na svůj cíl.Ale teď ne.Chtějí se zde usadit.Riosové nejdřív postaví tábor,odtamtud nečekaně ničí okolí,a pak zaútočí na vesnici,hrad,sídlo,město v okolí.A tam si potom udělají své panství.No,myslel jsem,že na nás nedojde.Nevadí,vždycky jsme měl plán jak naRiose vyzrát.Tedy,děkuji vám za hlášení,můžete jít spát,\" řekl generál a zase se začal hrabat v papírech.\"Dobrou noc,generále\" řekl jsem na rozloučenou a společně s Legrimem jsme vyšli(a tentokrát jsem jendomu ze strážných vrazil pěstí do nosu,jelikož jeho chování nešlo vydržet).Před generálovým sídlem jsem se rozloušil s Legrimem.\"Zítra zase vyrazíme na lov?\" zeptal jsem se.\"Určitě,jak jinak\" zasmál se Legrim a každý jsme šli do svého domu.Doma jsem se pozdravil s mojí matkou.Můj otec umřel v bitvě proti Riosům a bratra ani sestru naštěstí nemám.Moje matka je jediná rodina co mám.Řekl jsem jí, co se stalo a ona na to zareagovala takhle:\"Nemožné,že už ani tady není bezpečno.Myslím,že zítra generál udělá to, co je potřeba:vyšle pár dobrovolníků na vylákání Riosů, aby přišli to vesnice.Tam už budou přichystaní naši vojáci v úkrytech.Jak se Riosové dostanou do vesnice,odevšad vyskočí vojáci a Riose porazí.A já i ty budeme v bezpečí na Hoře Záchrany,nouzového tábora za naší vesnicí.Z té hory budeme všechno sledovat.Nu,snad to bude zítra,ať už to máme za sebou\",nakonec se usmála a stejně jako já šla spát.

Probudil jsem se brzy ráno. Rychle jsem se oblékl a vzal jsme si luk a šípy.Své matce jsem zde zanechal vzkaz, že jsem na lovu.Vzal jsem si koně a dojel jsem k bráně,kde už na mě čekal Legrim.\"Grerio ještě spí,tak jsem myslel, že než dojedeš přijde sem\",řekl Legrim a sesedl z koně.\"Nedá se nic dělat,budeme muset šplhat\", řekl můj kamarád,dřepl si,soustředil se a vyskočil velkým skokem až na střechu jednoho z domů, který byl u dřevěných hradeb.Od tamtud vyskočil na plošinu hradeb.\"Tak půjdeš lovit nebo ne?\" zeptal se a seskočil dolů.Nic se mu nestalo,jelikož ochránci jsou v tomhle skákání a všem podobném dobří.\"No jo,ranní rozcvička\", řekl jsem si pro sebe a udělal jsme přesně to co Legrim. Dělali jsme to už tolikrát,že není možné, aby nás takovéhle hradby zastavili.Když jsem k němu seskočil,hned na mě začal mluvit:\"Jelikož nemáme koně,půjdem jenom do toho lesíka tady poblíž.Je menší, ale i tak v něm něco žije\".Jen, co to dopověděl, tak vyšel.Vypadá to,že se dobře vyspal.Hned jsem ho dohnal.\"Hele,přemýšlel si někdy o tom,že se oženíš?\" zeptal jsem se, aby jsme celou cestu nemlčeli.\"Někdy si říkám,že jestli se jednou mám oženit,tak už radši skočím Riosům rovnou do tábora\",řekl a zasmál se.\"A líbí se ti někdo?\" řekl jsem.\"Myslím,že tobě bych to mohl říct.No,ehm,pamatuješ na tu holku, s kterou jsme se stýkávali, když nám bylo kolem deseti?Jmenovala se Lestel,měla dlouhé hnědé vlasy,modré oči...\" Legrim pokračoval pořád dál a vypadalo to, že se tohle učil nazpaměť,ale já jsem ho přestal poslouchat od chvíle,kdy byl lesík na dohled. On mluvil celou dobu jen o ní.Když jsme se dostali před les,zakončil to všechno otázkou:\"A tobě se líbí kdo?\" A jen co to řekl,jsem si uvědomil,že vlastně žádnou holku neznám,tedy kromě holek z dětství, které už dávno odjely do větších vesnic a měst.Jen pár jich tady zůstalo a ani s jednou jsem se neznal,akorát kromě Lestel,jenže to nebyl můj typ.\"No,já vlastně nikoho takového neznám.Ale co,teď se jde lovit,ne?\" řekl jsem,sundal si luk ze zad a zaposlouchal se.Legrim držel v ruce oštěp a díval se,ovšem mě bylo jasné že pořád myslí na Lestel. Byla to dobrá kamarádka,to ano,ale jinak pro mě nic víc.V přemýšlení mě vyrušil Legrim,který mě upozornil na blížící se postavu.\"Co chceš?\" řekl Legrim a namířil na něho oštěpem.\"Jak se opovažuješ se mnou takhle mluvit!\" zakřičela ta černá silueta.Bylo to,jakoby měl jen plášť a kápi a tělo jako by mu mizelo ve tmě.A teď jsem si všiml že nemá nohy a že nad zemí nadlítává.\"Je to temný mág!\" zakřičel jsem,ale pozdě.Temní mágové byli stvořitelé našich úhlavních nepřátel,a byli mnohem silnější, než Riosové. Mohl si vzít jakoukoli zbraň,kterou si vymyslel.Udělala by se mu temná ruka,uchopila by ten vraždící nástroj a už by na nás seslal smrtící kouzlo.Temným mágům se taky ruce mohou objevovat ruce na různých místech.Všechno jsem se dozvěděl z vyprávění mé matky a to všechno se mě promítlo v hlavě.Nemáme šanci.My dva jsme možná rychlejší,ale jeho kouzla by nás při útěku stejně zastihla.Měl jsem jeden jediný plán.Jeden z nás se musí obětovat.\"Běž Legrime!\" zakřičel jsem,strčil jsem do svého kamaráda a mezitím co jsem běžel proti temnému mágovi, jsem po něm vystřelil několik šípů.Jeho ochranná kouzla mi ovšem nedovolila, abych mu něco udělal.Všechny šípy už jsem vypotřeboval a vypadá to,že to mého nepřítele i vysílilo,jak se musel bránit.Měl jsem u sebe ještě dýku,tu musel mít každý, kdo šel na lov.Díky ní jsem se vyhoupl do koruny stromu.Mág byl zmatený a začal se po mě rozhlížet.Legrim už byl pryč.Když se mág otočil zády ke mně,skočil jsem na něho s dýkou v ruce,připraven zabodnout mu ji do hlavy.Ale tohle asi tušil,a tak proti mě vyslal malé tornádo,které mě odhodilo do stromu.A když jsem se vzpamatoval,už proti mě letěla ohnivá koule.Ohnivá koule o velikosti koně.Měl jsem štěstí,že jsem pořád držel svou dýku.Vyhoupl jsem se znovu do koruny stromu,ale ohnivá koule ho srazila k zemi,což mě celkem hodně bolelo.Byl jsem přimáčknutý k zemi.Temný mág už se blížil.Věděl jsem,že prohraji a že mě zabije,ale myslel jsem,že mu to bude trvat trošku míň.Když jsem ho zahlédl,v jedné ze svých rukou měl oštěp,který měl špičku do tvaru půlměsíce,jakoby to byl stroj na sekání hlav.Zvedl ho nad hlavu,a pak se objevil záblesk světla,který ze mě shodil strom a temného mága odhodil.Podíval jsem se směrem odkud to přišlo.Stál tam Grerio,celý od krve s mečem v ruce.\"Vesnici jsme zachránili a nebýt Legrima,tvého kamaráda,myslím,že by jsme byly všichni mrtví.Když běžel do vesnice,zahlédl armádu Riosů,která už pochodovala do vesnice.Nestačili jsme poslat ani ty dobrovolníky a tak jsme se museli schovat.Nebýt Legrima,Riosové by napochodovali do vesnice v čele s tímhle temným mágem a všechny by pozabíjeli,jelikož jsme se nestačili schovat.Legrim nás varoval,schovali jsme se,ženy a děti už byly na Hoře Záchrany,a když Riosové přišli,porazili jsme je.Ale ten temný mág šel z jiné strany.Zastavil jsi ho na čas,který jsme potřebovali k pobití armády.A ten paprsek co tě zachránil,jsi vytvořil sám, ne já.Měl jsi na mále a probudila se v tobě magie,která se sama aktivovala a porazila temného mága.Kdyby bylo na mě,hned bych tě dosadil na místo generála.Ale teď už pojď.\" Domluvil konečně Grerio. Jak jsme šli k vesnici,ještě jsem se na něco zeptal:\"Přežili všichni?Nikdo neumřel?\",Grerio byl trochu mimo a tak odpověděl s klidem.\"Generála potřebujeme nového,nebo spíše dva nové.Zatím všichni navrhovali tebe a Legrima\".Když to dopověděl,už jsme byli ve vesnici.Všichni oslavovali,protože bylo co.Porazili jsme Riose. Porazili jsme největší hrozbu,která nás mohla potkat.Ale i tak jsem si říkal,že Riosové se nevzdají,anebo spíš,že se nevzdali.Bylo mi jasné,že někde tady ještě bude tábor,který je potřeba porazit.Ale kde,to nebylo jasné.Ovšem teď není co řešit,aspoň dnes by jsme mohli oslavovat.Zítra se s Legrimem znovu vydáme na lov a uvidíme,jestli něco najdeme.

Ráno po oslavě jsem se zase setkal s Legrimem u brány.Grerio tam samozřejmě nebyl. Ale s Legrimem tam byl ještě někdo.Když jsem přišel blíž,poznal jsem, že je to Lestel. Bavila se tam s Legrimem o tom,kam chodíme na lov a co jsme zatím ulovili a podobné věci.Když jsem přišel,jen mě pozdravili a pokračovali v konverzaci.\"Hele,promiňte že vás ruším,ale Lestel má jít lovit s námi?\" zeptal jsem se.\"A nemůžu?\" řekla a v rukou se jí objevily dvě dýky.\"Víš,Lestel taky umí lovit a loví vhracími dýkami.\" řekl Legrim.\"Dobře,a dokáže se dostat přes hradby?\" zeptal jsem se a jakoby mě Lestel neposlouchala,vyskočila na střechu,potom na plošinku co byla na hradbách,a pak seskočila dolů.\"Dobře,ale,nevím,jestli je pro ni bezpečné jít s námi. Vždyť je to holka a musíš uznat, že když má holka bojovat,potřebuje ochranu,no a to nás bude jen zdržovat\" řekl jsem Legrimovi.\"Neboj se,a radši už pojď\" zařval na mě, když už byl na střeše.\"Tak jo\" odpověděl jsem a oba dva jsme byli v mžiku u Lestel.\"Jste nějaký pomalí,ne?\" řekla a vyběhla přesně směrem,kde je jeskyně s mojí fontánkou. Asi to nebude nějaká bezbranná holčička.Nikdy bych do Lestel neřekl,že bude taková divoká.Když jsme ji dobíhali,měli jsme celkem problém,protože byla hodně rychlá.Asi za půl hodiny jsme se objevili v jeskyni, kudy chodili kupci.Když jsme jí probíhali,Lestel řekla:\"A Aranyly,co by jsi udělal,kdyby nás někdo přepadl?Použil bys svoji magii?Grerio říkal,že si díky ní porazil temného mága.\" a jak to dořekla,naštval jsem se na Greria. Určitě všem vyprávěl jak jsem s ním bojoval a jak jsem vyhrával a nakonec ho porazilo moje mocné kouzlo.Teď si o mě bude každý myslet,že jsem nebezpečný a podivný.Až se vrátíme,tak Greria uškrtím.A když sem si ten slib dal,už jsme vyběhli z jeskyně.A teprve tady jsem si uvědomil, jakou mám žízeň.\"Nemáte někdo vodu?\" zeptal jsem se.\"Já jsem vždycky vybavena\" řekla Lestel,šáhla si za svůj plášť(který měl každý ochránce, aby se mohl ukrýt) a vytáhla čutoru s vodou.\"Díky\" řekl jsem a napil jsem se,potom jsem to dal Legrimovi a ten to dopil.Když jsme se osvěžili,zeptal jsem se na něco Lestel:\"A ty pít nebudeš?\" Za chvíli stejně budeme u jedné fontánky,kde si vody můžeme nabrat kolik chceme\" řekla.Věděl jsem,že mluvila o té jeskyni kde jsem si šel pro vodu.A možná,že když tam půjde ona,tak by tam šel i Legrim,který tam nikdy nechtěl kvůli pár pavučinám.A když jsem se nad tím zamyslel,tak už jsme byli u jeskyně.Lestel šla první,já hned za ní,ale Legrim pořád stál.\"Jdeš nebo ne?\" zeptala se.Oba dva jsme se na něho otočili.Lestel měla výraz,jakoby nevěděla, co se děje a já jsem měl výraz,jako když se někomu posmívám.\"No,mě se tam nějak nechce,počkám tady\" řekl.\"Dobře,jak myslíš,ale o hodně přicházíš\" řekla nakonec.Přišli jsme do jeskyně.Byla tady větší zima než posledně a taky větší tma.Lestel dala ruku nad sebe,zavřela oči a v dlani se jí objevila koule světla.Hodila jí do jeskyně.Smetlo to všechny pavučiny,v jeskyni se najednou ohřálo a taky se tu zčistajasna objevili louče.\"Nevěděl jsem,že taky umíš kouzlit\" řekl jsem a pokračovali jsme dál.Měl jsem takový podivný pocit,jakoby tu bylo něco,co tady předtím ještě nebylo.Ten pocit se mě zmocňoval čím dál víc.Lestel se taky zdála být tahle jeskyně nějaká jiná.\"Ty jsi sem taky chodil pro tu vodu?\" zeptala se.\"Ano.Taky cítíš,jakoby tu bylo něco jinak?\" zeptal jsem se.\"Určitě,Být tebou.tak se připravím na všechno\" řekla a v rukou se jí objevili dvě dýky.Já už jsem měl nabitý šíp,a na špičce se houpal malý plamínek a to asi proto,že jsem zase \"aktivoval svoji magii\" aniž bych to tušil.Lestel se asi dělo to stejné,jelikož dýky měla trochu zelené.Měla v nich jed.Za chvíli jsme došli až k fontánce,a to bylo naše největší překvapení.Fontánka byla rozbořená a vedle trosek stáli dva černí Riosové a drželi nějaké řetězy.Řetězy pokračovaly až někam do tmy.Než já jsem stačil vystřelit,Lestel už hodila svoje dvě dýky po jednom z nich.Jednu vykryl svým mečem,ale druhá dýka ho zasáhla do hlavy.Já jsem na toho druhého už vypustil svůj šíp,a i když se zapíchl do jeho meče,malý plamínek se i tak proměnil v obrovský plamen, který ho spálil.A ten oheň ukázal něco velmi děsivého.Obrovského pavouko-člověka.Tělo bylo přerostlého pavouka,zbytek byl z přerostlého člověka,který ve svých rukou držel oštěp a řetěz.\"Vaše vesnice neodolá věčně,přežili jste jediný útok.Tenhle bude mnohem drtivější,to mi věřte.AAAAAAAH!\" zakřičel na nás pavouko-muž a hodil po mě oštěp.A než jsem stačil uhnout,oštěp mi zamrzl před očima a spadl pod nohy.A když chtěl Lestel svázat řetězem,tak před Lestel vyrostla ze země zeď,do které se řezěz zaryl,a když se zeď znovu ponořila do země,řetěz vzala sebou.Nevěděl jsem kdo tohle dělá,dokud mezi mě a Lestel neskočil Legrim a nehodil po pavoukovi oštěp,ovšem ten oštěp letěl takovou rychlostí,že nešel vidět.Ale pavoukovi stačilo vyplivnout síť a oštěp ho jenom škrábl.\"Vy,malí ochránci,si chcete se mnou hrát?Jak myslíte!\" zakřičel znovu a vystartoval po nás.Lestel mu uskočila a hodila mu do jedné nohy dýku,já jsem udělal totéž až na to, že jsme místo dýky vystřelil oštěp.Ale Legrim zůstal před pavoukem.Oštěp měl před sebou,a pavouk to schytal do jedné své nohy,ale tak silně,že spadl na zem.Lestel byla nejrychlejší,zavřela oči a z její ruky vyletěl blesk,který pavoukovi znetvořil člověčí záda.Když se pavouk otočil na Lestel,Legrim po něm skočil s oštěpem před sebou.Pavouk se znovu ubránil sítí kterou vyslal z ruky a Legrima srazila k zemi.Potom jsem po něm vystřelil šíp,který byl obalený bleskem.Ten pavouka odhodil k stěně jeskyně. Od tama na mě vyplivl pavoučí síť,které jsem nestačil uhnout a která mě stejně jako Legrima srazila k zemi.Teď jsem mohl sledovat souboj pavouka s Lestel.Ta celou dobu měla zavřeně oči a ruku namířenou na pavouka.A když je otevřela,z ruky vyšlehl obrovský plamen,který se setkal s pavoučí sítí.Chvíli se sítě a oheň přetahovali,až nakonec oheň pohltil toho pavouka a ten padl k zemi se slovy:\"Temní mágové a Riosové se sem stejně jednou vrátí a budou mít někoho mnohem silnějšího, než jsem já a získáme vaši vesnici a porazíme všechny ochránce!Všechny vás pozabíjíme..\" a pak už nepromluvil ani slovo.Lestel potom odvázala mě a Legrima.\"Tak to jsem teda nečekal,že sem chodíte krmit pavouky\", řekl a všichni jsme se cestou zpátky smáli.Plán,který měli Riosové,byl celkem jednoduchý.Vypustili armádu,ta bojovala jak mohla,ale my jsme ji přemohli.Značně oslabení jsme oslavovali a po oslavě jsme dlouho spali.A rozespalí bojovníci nebojují moc dobře.A tak chtěli Riosové poslat obrovského pavouka, který by vše zničil.Takže kdyby jsme nechodili s Legrimem na lov,byli bychom zůstali v pavoukově síti na věčnost.To všechno jsme vysvětlovali ve vesnici.Ještě tentýž den se Legrim a Lestel vzali,a já byl povýšen na generála.Ovšem,nepřijal jsem oslovení generál,ale chtěl jsem mít jiné postavení.Takže moje hodnost je \"Lesní Stín\".Spolu se svým kamarádem Legrimem chráníme vesnici a nikdy se nevzdáme.Nikdy.